První Československá republika vznikala v Obecním domě, díl X. Zpět na seznam

Brestlitevský mír

Mírová smlouva v Brestu Litevském, která potvrdila vítězství ústředních mocností na Východní frontě, byla podepsána 3. března 1918.

V separátní mírové dohodě byli na území dnešního Běloruska Sověti nuceni podepsat velmi nevýhodné podmínky, které rovněž zahrnovaly uznání práva mocností na jejich nově získaná území. Podmínky smlouvy byly tvrdé. Rusko se vzdalo až 1 milionu kilometrů čtverečních území ovládaného bývalým carským režimem. Jednalo se o Finsko, Pobaltí, Bělorusko, Ukrajinu, část Polska a Besarábii. Smlouva Rusům také nařizovala, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se týkalo mimo jiné i čs. legionářů.

Článek III

„Prostory, které leží západně od linií dohodnutých smluvními stranami a náležely k Rusku, nespadají již pod ruskou státní svrchovanost…

…Těmto prostorům, o nichž je řeč, z jejich dřívější přináležitosti k Rusku nevyplývají vůči Rusku nijaké závazky. Rusko se zříká jakéhokoliv vměšování do vnitřních záležitostí těchto prostorů. Německo a Rakousko-Uhersko hodlají, aby se budoucí osud těchto prostor utvářel v dohodě s tamním obyvatelstvem.“

Mír nakonec umožnil mocnostem přesunout značnou část armády na západní frontu, kde mělo dojít k rozhodujícím bitvám první světové války.

 

 Připravila: Tereza Mašková

 

Zdroj: Světová politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945), Praha, 2000.        

Karel Pacner, Osudové okamžiky Československa, Praha, 2012.

– – – – – –

Fotografie: 3. 3. 1918 – Brestlitevský mír

Zdroj: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/brestlitevsky-mir-3-3-1918/