První Československá republika vznikala v Obecním domě, díl XXII. Zpět na seznam

Bitva u Lipjag

Podepsáním separátního míru bylo rozhodnuto, že čs. legionáři budou odesláni na východ. V polovině května byly jednotky rozmístěny po celé délce magistrály a bylo zapotřebí je co nejdříve spojit. V nejhorší situaci se nacházelo zhruba šest tisíc legionářů, kteří zůstali odříznutí u Penzy.

Dne 28. 5. 1918 obsadili legionáři Penzu a o tři dny později dobyli významný Alexandrovský most přes Volhu. Další překážka nastala u Samary, kde se nepodařilo s místním velitelstvím vyjednat průchod jednotek, ale naopak měly být zadrženy u opevněné stanice Lipjagy. Navíc touto dobou se již blížily sovětské jednotky, které bez problému přešly Alexandrovský most, který za sebou legionáři nechali nepoškozený, což se později také ukázalo jako chyba. Legionáři se tak ocitli v obklíčení. Na jedné straně trati se rozkládaly bažiny a na opačné zákopy se sovětskými kulomety. V této obtížné situaci velitel Stanislav Čeček rozhodl, že nepřátele je nutné obejít a zaútočit na ně zezadu. Stalo se tak 4. 6. 1918. Akce nakonec proběhla úspěšně. Sověti byli nuceni utéct přes bažiny a cesta do Samary byla volná.

Penzenské skupině se také podařilo spojit se na trati se svými kolegy, kteří mezitím již ovládli celou magistrálu a dokázali zabránit i odvozu zajatců ústředních mocností zpět na západní frontu.

Sovětské ztráty byly značné. Ze 4000 rudoarmějců, kteří u Lipjag bojovali proti čs. legionářům se značnou převahou, jich v boji padlo 1500, 300 se utopilo v bažinách a 2000 vojáků bylo zajato. V tomto důsledku měl také jeden z rudoarmějců prohlásit, že je „lepší bojovat s čertem, než s Čechy“.

 

 

Připravila Tereza Mašková

Zdroj: Jitka Lenková, Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy našich dějin, Alpress 2007

– – – – – – –

Fotografie: Schéma bitvy u Lipjag

Zdroj: about:blank, vyhledáno 22.5. 2018