První Československá republika vznikala v Obecním domě, díl XXXIII. Zpět na seznam

Bitva o Kazaň

Čechoslovákům se cesta ke Kazani otevřela po dobytí Simbirsku. K útoku na Kazaň byla zformována říční flotila z ukořistěných lodí, které byly vyzbrojeny kulomety a děly. Útoku se vedle legionářů účastnily také oddíly národní armády generála Kappela a zhruba 250 srbských vojáků, kteří byli zajati před Kazaní a dobrovolně se přidali na stranu legionářů. Město bylo dobyto 7. srpna 1918. Ukořistěny byly stovky kulometů a děl, sto nákladních lodí, množství zásob i válečného materiálu a ruský státní poklad, který byl legionáři předán ruské nebolševické vládě.

Po dobytí Kazaně se jednotky generála Kappela stáhly zpět do Simbirsku. Obrana města tak zůstala na legionářích a Srbech. Po celý následující měsíc probíhaly v okolí Kazaně dlouhé a tvrdé boje. Čechoslováci na obranu zůstali sami díky nedostatečnému zájmu místních obyvatel. Ti svou podporu projevovali spíše finančně či slovním povzbuzením. Na frontu poslali jen velice málo vojáků, kteří neměli ani vojenské zkušenosti. Ke konci bojů propukly navíc vzpoury místních obyvatel a na jejich potlačení bylo třeba dalších sil – ty už ale nezbývaly. Vzhledem k početní převaze bolševických oddílů a nedostatečnému zásobování byla frontová linie postupně zkracována až nakonec – v noci z 9. na 10. září 1918 – Čechoslováci město vyklidili.

Pád Kazaně byl první velkou porážkou legionářů a město se nakonec stalo dějištěm jedněch z nejkrvavějších bojů na Povolžské frontě.

 

Připravila Tereza Mašková

Zdroj: http://www.legiefilm.cz/kazan?sibling_page=2, vyhledáno 6.8. 2018

– – – – – –

Fotografie: Čs. legionáři v Simbirsku s ukořistěnými děly po dobytí města, 1918

Zdroj: https://www.valka.cz/15491-Kazan-1918-1-, vyhledáno 6.8. 2018