 |
|
Exteriér Obecního domu je nápadný nejen svou nezvyklou a monumentální architektonickou kompozicí, ale i unikátní přehlídkou sochařského umění své doby. Monumentální figurální alegorické plastiky, vystavené na celé ploše fasád po obvodu budovy, které jsou dílem předních umělců, představují především národní historické a klasické kulturní symboly (alegorii národa, Prahy, legendárních postav a událostí, zosobnění umění, filosofie, vědy ad.), ale jsou inspirovány i symboly moderní doby (alegorie průmyslu, obchodu, dopravy). Antropomorfní plastiky jsou bohatě doplněny kromě klasických architektonických prvků dekorací se secesní rostlinnou ornamentikou.
|
 |
|
Nad vrchlíky atikových štítů a na špičkách věží jsou umístěny plastické vázy, kartuše, tumby, stylizovaná cimbuří a další dekorativní prvky. Tuto jedinečnou expozici umožňuje důmyslné architektonické řešení budovy jako monumentálního reprezentativního paláce koncipovaného v měřítku světové metropole, volně přístupného a viditelného ze všech stran své trojúhelníkové dispozice.
|
 |
|
Čelní fasádě v ose kupole vévodí vznosný portikus hlavního vstupu s reprezentačním polokruhovým balkónem přístupným z Primátorského sálu v 1. patře. Velkou exedru pod hlavní kupolí zdobí polokruhový obraz ze skleněné barevné mozaiky Apotheosa Prahy podle kartonu Karla Špillara. Obraz je v rámu exedry lemován zlatým nápisem se stále aktuálním citátem Svatopluka Čecha: „ZDAR TOBĚ PRAHO ! VZDORUJ ČASU ZLOBĚ JAK ODOLALAS VĚKY BOUŘÍM VŠEM !“.
|
 |
|
Obecní dům vyniká neobyčejnou harmonií všech použitých elementů výzdoby s architektonickými prvky: ty svými proporcemi zároveň akcentují plastickou dekoraci a tvoří vhodné pozadí pro velkolepou sochařskou expozici. Bohatá dekorativní, barevně patinovaná plastická výzdoba ve štuku a umělém kameni pohledově prostupuje všechny fasády, a na střeše pak stejným nebo obdobným způsobem pokračuje v mědi, litém zinku a titanzinku. Tyto pasířské prvky jsou, kromě střešních ploch, opatřené zlacením a okrovým nátěrem v estetické návaznosti imitujícím štuk. Figurální plastiky jsou zčásti kamenné (pískovcové), zčásti z umělého kamene, další plastiky jsou bronzové a měděné. Celkový monumentální obraz doplňují natírané a zlacené, vysoce dekorativní kovářské prvky zábradlí balkónů, markýz portálů atd.
|
 |
|
Sochařská díla exteriéru Obecního domu byla vytvořena řadou významných umělců své doby: autorem dvou ústředních kamenných sousoší Ponížení a Vzkříšení národa (s měděným orlem), umístěných po stranách exedry střední kupole, je Ladislav Šaloun, dvojici mohutných měděných atlantů — světlonošů nesoucích „Laternu magicu“ nad pylony vstupního portiku stvořil Karel Novák. Ten je rovněž autorem jedinečných a umělecky pozoruhodných „mascaronů“ v klenácích patnácti půlkruhových oken 1. patra čelní fasády; jedná se o rozměrné štukové alegorické hlavy dekorované kromě vegetabilní ornamentiky i různými atributy — například malířství, poezie, vědy, filosofie, obchodu, zemědělství, průmyslu, ale i motorismu (letectví ?), jak dokládají dvě unikátní hlavy s kuklou a brýlemi nad krajními okny. Karlu Novákovi jsou přisuzována i další štuková díla exteriéru: kolorované a zlacené městské znaky, plastická florální ornamentika, vázy a tumby atd. na čelní fasádě. Stejný rukopis vykazují i sedící figury efébů z umělého kamene nad římsou oken bočních fasád ad. (není potvrzeno u všech plastik). Ostatní štukové práce na bočních fasádách vytvořili Antonín Mára (jižní fasáda), Eduard Piccardt, Bedřich Šimonovský a František Kraumann (severní fasáda). Nápadným motivem, tvořícím souvislý prstenec po obvodu exteriéru v úrovni římsy 1. patra, jsou plakety s hlubokými tříčtvrtečními reliéfy krojovaných polofigur. Na této výzdobě z umělého kamene zobrazující folklór jednotlivých krajů naší země se podílelo více umělců: J. Pekárek, A. Zoula, E. Piccardt, F. Kraumann, B. Šimonovský, A. Štrunc.
|
 |
|
Galerii však nejvíce připomíná především řada monumentálních figur vztyčených po obvodu objektu nad korunní římsou: v levém nároží čelní fasády je to symbolická pískovcová plastika Ducha dějin s mečem od Františka Rouse, v pravém nároží kolem věžice jsou usazené postavy z umělého kamene zobrazující alegorie Písemnictví, Stavitelství, Sochařství a Malířství od Antonína Štrunce. Na severní fasádě jsou působivě uplatněny umělecky velmi zajímavé masivní alegorické kamenné figury pololežícího mužského aktu Drama a ženského aktu Hudba od Josefa Mařatky, jižní fasáda je zdobena nad štítem atikového okna dvojicí kamenných figur Rozsévač a Žnečka od Antonína Máry. Přehlídka sochařských děl pokračuje i v nižších sférách objektu: v úrovni 1. patra na levém nároží čelní fasády je osazena portrétní kamenná figura stavitele Prašné brány Matěje Rejska od Čeňka Vosmíka, na témže nároží o podlaží níže je umístěna bronzová pamětní deska z roku 1918 flankovaná dvojicí alegorických figur od Ladislava Šalouna. Západní kruhový rizalit s věžicí v nároží bočních fasád je zdoben dvěma figurami pohádkových postav Rusalka a Dudák z umělého kamene od Františka Uprky. Samostatnou kapitolou je kamenná výzdoba „neogotického“ můstku připojeného na Prašnou bránu, od autorů Antonína Štrunce a Josefa Pekárka. |