Interiér Obecního domu

V přízemí za hlavním vstupem do Obecního domu z náměstí Republiky leží vestibul s mramorovým obložením a podlahou s ornamentální mozaikou, provedenou G. Petruccim. Po stranách nástupních dveří k sálům jsou dva bronzové reliéfy Fauny a Flory, vynikající práce B. Kafky. Svítidla a kryty radiátorů jsou stylovým doplňkem z poslední rekonstrukce.

Vpravo se nachází Francouzská restaurace, která se dochovala téměř v původní podobě. Štuková výzdoba byla provedena F. Kraumannem a jeho dílnou, dřevěné obklady, boxy i dochované původní stoly vyrobila firma Ant. Baumgartl a syn. V hlavní prostoře jsou alegorické obrazy J. Weniga, na boční stěně Praha přijímá své hosty, vlevo od vstupu do zvýšené části je alegorie Chmelařství, vpravo Vinařství. Ve zvýšeném salónku byly odkryty a restaurovány původní papírové tapety. Na místo obrazu V. Tomce Praha večer od západu bylo v roce 1938 nově umístěno plátno A. Zahela Hradčany a Nový Svět na jaře. Lustry provedené F. Anýžem, ale i hodiny byly restaurovány a doplněny dle historické dokumentace. V okenních výklencích jsou zavěšena nová svítidla, která jsou rekonstrukcí nedochovaných lamp.

V protilehlé polovině čelního průčelí, směrem k Prašné bráně je Kavárna vybavená původními obklady, dělícími stěnami i boxy z mahagonu s lavicemi potaženými kůží. Na čelní stěně Kavárny je světelná fontána s reliéfem Nymfy z carrarského mramoru od J. Pekárka. Svítidla vyrobená F. Křižíkem, poškozená pozdějšími úpravami, byla restaurována a rekonstruována podle dobové dokumentace. Původní je i část stolového zařízení, dnes doplněného kopiemi. Židle a křesla jsou volnou, ne zcela věrnou replikou původních, zachovaných v několika ojedinělých exemplářích. Zařízení hlavního balkónu je současné stylové, nově byl doplněn i bar na galerii.

Vlevo při schodišti je vstup do Nového foyer. To slouží mimo jiné jako Kulturní a informační středisko a občerstvení. V zadní části je propojeno nově zřízeným schodištěm s Centrální šatnou.

Hlavní schodiště do suterénu má keramické obklady s dekorativními výplněmi a s pohledy na starou Prahu, které realizovala rakovnická továrna RAKO podle návrhu E. Hlavína. Na podestách jsou dekorativní reliéfy A. Máry. Pozoruhodná jsou náročná kovová zábradlí.

V suterénu na výzdobu schodišť navazuje dolní foyer s fontánkou, s keramickými obklady a s původní keramickou ornamentální podlahou. Svítidla jsou nová stylová. Uprostřed haly se otevírá vstup do Amerického baru, který byl zdobený kolorovanými kresbami M. Alše z let 1910—1911. V roce 1921 byly nahrazeny kopiemi A. Neumanna a šest z nich v roce 1997 nahradily opět nové kopie R. Klouzy. Na pilířích s volnými replikami černých keramických obkladů je šest kreseb Bednář, Selka s husou, Zahradnice, Řezník, Kuchař s rybou a Náhončí se zajícem. V kójích po stranách barového pultu, který je nově vyroben dle starých vyobrazení, jsou scény Na honě, Příjezd urozeného pána k hospodě, Posvícení v hospodě a Masopustní úterý. Uprostřed klenby se zlaceným „deštěm“ je původní lustr dodaný F. Křižíkem s kresbou Volavky. Ostatní svítidla se nedochovala a jsou nahrazena replikami. V suterénu pod Francouzskou restaurací je Plzeňská restaurace, zdobená třemi obrazy od J. Obrovského provedenými v keramické mozaice České žně na stěně u baru a Junák a Děvče vedle oblouku do zvýšeného salónku. Poničené původní vybavení, provedené J. Sadílkem, bylo restaurováno a doplněno kopiemi včetně boxů u oken, stolů i židlí. Podle dokumentace byla nově vyrobena svítidla i hodiny. Keramické obklady se znaky měst i dekorativní vitraje oken jsou původní. Dekorativní vázy jsou rekonstrukcemi dle jediného dochovaného originálu.

Na opačné straně Baru pod Kavárnou je Vinárna, která má dochované náročné původní dřevěné obklady, provedené J. Sadílkem, se vsazenými reliéfními keramickými obklady a se zrcadly. Štukové dekorace provedl F. Kraumann. Pozoruhodný intarzovaný obklad pódia, z něhož se dochovalo pouze několik poničených částí, je dokonalou kopií. Z původních svítidel se zachovaly pouze dvě lampy na pilířích vedle vstupu do baru. Lustry jsou replikami. Nástěnná svítidla jsou novodobým stylovým doplňkem. Pozoruhodné jsou i původní dekorativní vitraje oken.

Ve střední části zvýšeného přízemí je Centrální šatna, nově upravená využívá velkou část původního vybavení, kovové věšáky a zrcadla na pilířích. Podlaha z teraca nahradila původní keramickou dlažbu. Nástěnná svítidla jsou kopiemi nedochovaných originálů, které byly vytvořeny podle fotografií z roku 1912. Pulty byly nově vyrobeny podle původních, stylovými doplňky jsou lavice i nástropní svítidla.

Na galerii Kavárny navazují Herny s koridorem a velkým kulečníkovým sálem. Přístup je možný i z bočního schodiště z ulice U Prašné brány. K původnímu vybavení, které se nedochovalo v úplnosti, patří části obkladů salónků, čelní stěna se zrcadly v Kulečníkovém sále, kryty radiátorů a lavice v chodbě i skříňová stěna v karetním salónku. Zde, stejně jako ve Velkém kulečníkovém sále, jsou svítidla vyrobena podle dochované dokumentace. Ostatní vybavení bylo zhotoveno v době rekonstrukce tak, aby vyhovovalo dnešní funkci heren, a opírá se o dílčí vyobrazení a dokumentaci.

Ve zvýšeném přízemí při ulici U Obecního domu jsou Šatny orchestru v prostorách, kde bývaly takzvané „Chambry“. Z původního vybavení se dochovaly zejména dveře a výzdoba chodby s původními svítidly, která dodal F. Anýž. V chodbě jsou nově umístěny busty dirigentů V. Smetáčka a V. Talicha.

Z mezipatra do horních podlaží stoupají ramena hlavního schodiště se stupni z carrarského a balustrádami ze sliveneckého mramoru. Štuková výzdoba je dílem A. Štrunce. Původní svítidla, která dodal F. Křižík, byla restaurována. Schodiště doplňují původní mříže kolem šachet výtahu, vývěsní skříňky, dekorativní vitraje a zrcadla.

V prvním podlaží se nachází Hlavní foyer s původními svítidly, bohatou figurální a ornamentální výzdobou a se stěnami pokrytými umělým mramorem, tvořící nástup do centrální prostory Obecního domu — Smetanovy síně. Ta zaujímá celou střední část domu a prostupuje několik podlaží. Sál, navržený jako víceúčelový, má na čelní straně pódium rámované po stranách dvěma ve štuku provedenými sousošími L. Šalouna Vyšehrad a Slovanské tance. Stropní i nástěnné malby, alegorie Hudby, Tance, Poezie a Drama jsou dílem K. Špillara. Na parapetech balkónu a lóží jsou plakety s portréty českých skladatelů Jana z Holešova, Bohuslava z Čechtic, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Václava Jana Tomáška, Františka Škroupa, Viléma Blodka, Karla Bendla a Zdeňka Fibicha od J. Kalvody.

Na pendantivech pod klenbou jsou čtyři plastiky od K. Nováka, který se spolu s L. Kofránkem a J. Kalvodou podílel i na další štukové výzdobě sálu. Truhlářské práce a řezbami zdobený obklad pódia dodal J. Navrátil. K původnímu vybavení patří dekorativní vitraje stropu, bohaté mříže vzduchotechniky, které jsou dílem A. Čady a J. Šimůnka, zrcadla, židle v lóžích a svítidla, která dodal F. Cvrk a firma Suda Kotěšovec. Ve zlacených lampách uspořádaných v pásech na stropě nahradila v roce 1936 mléčná skla původní skla broušená. Úprava byla provedena podle návrhu P. Janáka. Sálu vévodí varhany, které dodal J. Tuček, s kruhovým zlaceným bronzovým reliéfem B. Smetany od F. Hergesela. Varhany restaurovala firma Vleugels, která je pokračovatelem hlavního subdodavatele J. Tučka firmy E. F. Wachler. Ze sbírek Národního muzea byl vrácen i původní hrací stůl. Doplněn byl druhý moderní hrací stůl s elektronickým vybavením. Bohatě zdobená původní opona, přehozy čestných lóží i další závěsy byly restaurovány a doplněny o závěsy na dveřích a oknech balkónu. Kopiemi podle fotografií z roku 1912 jsou lustry nad pódiem a balkónem, jež byly původně vybaveny obloukovými lampami F. Křižíka.

Portálem se znakem hl. m. Prahy se vchází z foyer do Primátorského sálu s malbami A. Muchy. Nástropní malbu Slovanská svornost s orlem uprostřed nese osm pendantivů, na nichž jsou zobrazeny občanské ctnosti personifikované postavami české minulosti: Věrnost — J. A. Komenský, Síla — Vojtěch z Pernštejna, Ostražitost — Chodové, Nepoddajnost — Jan Roháč z Dubé, Samostatnost — Jiří z Poděbrad, Spravedlnost — Jan Hus, Moudrost mateřská — Eliška Přemyslovna, Bojovnost — Jan Žižka. Malby tří nástěnných polí jsou inspirovány texty „Syna svého svatá matko národa, přijmi lásku a nadšení !“, „Pokořená a zmučená vzkříšena budeš sivá vlasti !“ a „Silou k svobodě, láskou k svornosti“. Podle Muchových návrhů jsou zhotoveny i dochované restaurované závěsy na průchodech, které realizovala Městská průmyslová škola pokračovací. Vitraje v oknech navrhl A. Mucha, provedl V. Staněk a J. Šebek. Původní nábytek s pozoruhodnou úpravou se stříbřením vyrobil J. Krejčík. Nepřímé umělé osvětlení sálu bylo upraveno podle požadavků A. Muchy. Dvě dekorativní panó, vsazená v krytech radiátorů nad pohovkami, jsou kopiemi původních kolorovaných kreseb A. Muchy, které jsou uloženy v Muzeu hl. m. Prahy.

Sál Riegrův s bustou F. L. Riegera od J. V. Myslbeka zdobí dvě nástěnné malby Maxe Švabinského České jaro z roku 1913. V lunetě nade dveřmi jsou Josef Václav Myslbek, Mikoláš Aleš, Josef Mánes, Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Ve druhé lunetě jsou zachyceni Svatopluk Čech, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Božena Němcová a Julius Zeyer. Původní obklady stěn i nábytkové vybavení J. Navrátila bylo restaurováno a byla obnovena i nalezená povrchová úprava s vtíraným zlacením. Ve stěně je vsazena mramorová deska s textem z Riegrovy adresní debaty na sněmu Království českého 25. 5. 1867.

Zde umístěná knihovna vrcholí alegorií Prahy, plastikou od J. Pekárka. Štuková výzdoba sálu je dílem A. Štrunce. Svítidla v sále jsou původní, vyšívané potahy i čalouny byly rekonstruovány dle fotografií a nálezů drobných fragmentů.

Sál Sladkovského, nazývaný původně přednáškový, se dochoval v původní podobě včetně obkladů a svítidel. Na pódiu jsou restaurované originální velice unikátní tapety, které imitují hedvábí. Nad krytem radiátoru s mříží vyrobenou A. Čadou je vsazen obraz krajiny od J. Ullmanna. V sále byla znovu umístěna busta dr. Sladkovského, která je dílem L. Kofránka. Šablonová výmalba stěn je rekonstrukcí původní úpravy.

V křídle při ulici U Obecního domu jsou Jídelny, soubor čtyř místností propojených posuvnými dveřmi s vitrajovými výplněmi, s původním deštěním, zrcadly a hodinami. Tapety byly nově vyrobeny podle nalezených fragmentů. Svítidla jsou novým stylovým doplňkem.

Prostora bývalé přípravny byla nově upravena na salónek stylově navazující na úpravu jídelen. Je zde zavěšen obraz A. Liebschera Český Krumlov ze sbírek Obecního domu.

Mezi Primátorským sálem a Grégrovým sálem je Palackého sál s dekorativními na plátně provedenými malbami J. Preislera z let 1910—1912 na stropě a stěnách. Mezi okny je Myslbekova busta F. Palackého, umístěná na mramorovém soklu. Originální svítidla dodal F. Křižík. Pozoruhodná jsou dvě původní velkoplošná zrcadla při vstupu do Primátorského sálu, která zde byla osazena jako příklad dokonalé řemeslné práce českých sklářů. Původní pohovky od J. Krejčíka mají nově vsazeny reliéfní dekorativní výplně z roku 1996.

Grégrův sál, původně nazývaný besední, zdobí nástropní triptych Život, Poezie a Smrt z roku 1911 a pozdější trojice obrazů na stěnách Píseň milostná, válečná a pohřební, umístěných v sále od roku 1914. Malby na plátně jsou dílem Fr. Ženíška. Stěny jsou pokryty náročně zpracovaným umělým mramorem. Na pilíři mezi okny je na konzole busta dr. J. Grégra od E. Halmana. Štukovou výzdobu provedl A. Novák. Zábradlí balkónu A. Čady zdobil nedochovaný přehoz. Původní lustry a svítidla dodal F. Křižík.

Z pódia sálu je vstup na průchod do Prašné brány upravený nově na klubovnu.

V traktu do ulice U Prašné brány je sled společenských salónů, zvaných dámské.

Salónek Orientální, původně Srbský, má dochovanou původní šablonovou výmalbu a ornamentální štukovou výzdobu se vsazenými barevnými skly. Vybavení s lavicemi, vitrajemi a lustry, které byly doplněny o nejspodnější nedochované části, se zachovalo včetně polštářů a některých závěsů. Dnešní vzhled odpovídá stavu salónku v roce 1912.

Přiléhající Salónek B. Němcové má v nice s mozaikovým obkladem fontánu podle návrhu O. Polívky, jejíž keramický pylon zdobí drobná glazovaná soška B. Němcové, nově modelovaná podle fotografie.

Průchodem vstoupíme do Slováckého salónku, který je vyzdoben nástropní dekorativní malbou a původními vyšívanými lambrekýny, doplněnými drhanými závěsy s korálky. V salónku se dochovaly obklady, kůží potažené lavice, stolky s mramorovými deskami a lustry. Unikátním historickým doplňkem je akvárium. Nově byla dle historické fotografie vyrobena křesla čalouněná kůží.

Největší místností tohoto traktu je bývalá Cukrárna s bohatou štukovou výzdobou a zrcadlovými výplněmi ve stěnách a s původními svítidly. V pilíři oddělené části je na stěně umístěn obraz V. Jansy Tábor. Původní jsou i vitríny, lavice, několik stolů se zlacenými podnožemi a mramorovými deskami a spodní část prodejního pultu. Jeho horní část byla rekonstruována podle dokumentace stejně jako židle a stoly.

Přilehlý Dirigentský salón vznikl z původní přípravny, jejíž keramický obklad s dekorativním XXX orálním pásem je překryt deštěním. Vybavení salónu je z roku 1996—1997.

Na chodbu při Riegerově a Sladkovského sále se zrcadly a dveřmi s alegorickými dřevěnými reliéfními výplněmi v nadpraží navazuje chodba u jídelen s původními svítidly i zrcadly.

Chodba před Grégrovým sálem, s měděnými lampami a s vybavením od J. Macouna, pokračuje chodbou u salónů a Cukrárny s původními obklady a pohovkou, které dodal J. Bělík. Tapety jsou téměř věrnou kopií tapet původních.

Z chodeb při bočních vstupech do Smetanovy síně jsou zřízena dvě nová schodiště k bočním lóžím a balkónům. Vstupy jsou v místě, kde byla osazena zrcadla, dnes přemístěná do šaten účinkujících.

Ve druhém patře v traktu k náměstí Republiky je horní foyer se štukovými dekorativními plastikami při vstupech na hlavní balkón Smetanovy síně a s původním kruhovým stolem s mramorovou deskou. V protější stěně je portál do Hollarova sálu, kruhové místnosti s proskleným stropem a stříbřenými svítidly, na který po obou stranách navazují Výstavní sály s horním osvětlením, s původními svítidly i závěsy na obrazy.

Ve druhém mezipatře v úrovni horních lóží bývaly spolkové a klubové místnosti. V křídle při ulici U Obecního domu, v bývalých místnostech pánského a agrárního klubu, jsou osazeny dvě pamětní desky připomínající události 28. 10. 1918.

Desku s plaketami J. Šejnosty z roku 1921 s portréty tzv. mužů 28. října F. Soukupa, A. Rašína, A. Švehly, J. Stříbrného a V. Šrobára navrhl V. Hofman. Nese text navržený historikem J. Pekařem „Touto místností kráčely dějiny, zde očekávaje zhroucení Rakouska a připravuje české osvobození zasedal Národní výbor. Zde v den triumfu dne 28. října 1918 ujal se vlády České země, zde naplnilo se slovo Komenského: ,Vláda věcí tvých se k tobě vrátí lide český.‘“

V sousední místnosti pánského klubu je deska připomínající složení vojenské moci v Praze do rukou Národního výboru, s textem: „V této síni českého pánského klubu, kde od prvého dne světové války soustřeďovala se v přátelské pospolitosti členů česká vůle, česká bolest, český vzdor a česká víra, byla mezi VIII. a IX. hodinou večerní slavného dne našich dějin 28. října MCMXVIII podřízena bývalá c. a k. rakouská vojenská moc 8. armádního sboru Národnímu výboru.“

Ve vyšších podlažích, kde bývaly služební byty, prádelny atd., jsou dnes kanceláře. Prostory při zadní části domu slouží jako šatny účinkujících a zázemí Smetanovy síně. Je zde i nová zkušebna a v bývalé půdě je upraveno apartmá s výhledem na Pražský hrad