Obecní dům – křižovatka českých dějin
Praha je unikátní prolínáním architektonických stylů a historie. Mezi významné stavby patří gotická Prašná brána a secesní Obecní dům – místa, která formovala české dějiny.
Palác českých srdcí
Obecní dům je nejen architektonickým skvostem, ale i místem s neopakovatelnou atmosférou. Jeho historie je plná zlomových okamžiků – od sídla králů, přes místo vyhlášení Československa až po revoluční dění. Kouzlo tohoto paláce však nespočívá jen v historii, ale i v umění. Hudba, která zní ze Smetanovy síně již více než sto let, dodává Obecnímu domu jedinečnou energii, kterou si odnáší každý návštěvník. Tento palác českých srdcí tak zůstává symbolem národní identity od počátku 20. století dodnes.
1383–1484
Králův dvůr
Na místě dnešního Obecního domu nechal král Václav IV. kolem roku 1380 postavit Králův dvůr, který se stal sídlem šesti českých panovníků. Po něm odsud vládli Zikmund Lucemburský, Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který královské sídlo přesunul zpět na Pražský hrad.
1526–1900
Úpadek a nový účel
Po nástupu Habsburků ztratil Králův dvůr svůj význam. V 17. století sloužil jako arcibiskupský seminář, který po požáru v roce 1689 nahradil nový komplex s kostelem sv. Vojtěcha. V roce 1776 byla budova přestavěna na kasárna a později na kadetní školu.
1901–1912
Zrod Obecního domu
Od počátku 20. století usilovali pražští Češi o vlastní kulturní a společenské centrum, které by bylo protějškem německého Kasina (dnešní Slovanský dům). V roce 1901 navrhl spolek Měšťanská beseda svým Pamětním listem představitelům Prahy jeho stavbu, která byla po dlouhých a složitých diskusích postavena v letech 1905–1912 v secesním stylu pod vedením architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Výzdobu realizovali významní čeští umělci, včetně Alfonse Muchy (Primátorský salónek).
1918
Obecní dům a česká státnost
Dům se stal svědkem klíčových událostí vedoucích ke vzniku samostatného Československa.
6. ledna 1918 zde byla přijata Tříkrálová deklarace požadující státní samostatnost. V dubnu 1918 ve zcela zaplněné Smetanově síni přečetl spisovatel Alois Jirásek Národní přísahu. A 28. října 1918 byl v Grégrově sále Obecního domu přijat Zákon o vzniku samostatného Československa.
20. století
Význam Obecního domu
Ve 20. a 30. letech sloužil Obecní dům jako hlavní centrum českého kulturního a společenského (spolkového) života v Praze. Po únoru 1948 jeho význam upadl a budova chátrala. Přesto zde v roce 1987 vznikla umělecká skupina Tvrdohlaví. Během sametové revoluce v roce 1989 v salóncích Obecního domu probíhala klíčová jednání mezi Občanským fórem v čele s Václavem Havlem a komunistickou Adamcovou vládou. V polovině devadesátých let 20. století prošel Obecní dům náročnou a přísně památkářskou rekonstrukcí, díky které dnes můžeme obdivovat práci českých rukou z počátku minulého století v plné kráse. Ačkoli je tento secesní skvost národní kulturní památkou, žije dnes podobně, jako v době své prvorepublikové slávy.
